Novinky
Ministerstvo
Bodování
Nebelvírské x-tero
Letaxová síť
Pro nováčky
Downloads
Ankety

Kniha hostů
SmallChat

Smajlíci

Kolejní soutěž
Učebna historie
Kvíz

Místnost soubojů
Pravidla soubojů
Seznam kouzel

Pokud jsi členem nebelvírské koleje při HPfanklubu, může‘ se zaregistrovat. Získá‘ tím přístup k dal‘ím možnostem těchto stránek.

Právě je online:
1 uživatelů.

Jestli si nevíš rady, nemůžeš se zorientovat na stránkách nebo potřebuješ radu, můžeš navštívit Guestbook.

[ Hvězda ]


Typ: povídka
Autor: nezmar
Zobrazeno: 1711x
Hodnocení: 54%
Obsah:


Hvězda, co dávala naději

Byla chladná listopadová noc. Počasí na draka. Vítr foukal ze strni?? a mrholilo.Na nebi nezářila jediná hvězda, pět stupňů pod nulou. No prostě klasika.V?ude bylo bláto a slabá námraza. Nikdo by ani psa nevyhnal.
Přesto jsem po lesní cestě kráčel já Robert Black společně se svou ?enou. Má ?ena Sandra má ji? brzy rodit. Je to pro nás nebezpečné, proto?e v tomhle černém lese řádí loupe?ivý skřetové. Spěcháme, co nám síly stačí.Na sobě máme oba oblečené černé hábity a před sebe nata?eny svítící hůlky. Jdeme do porodnice u Svatého Bartoloměje.
U? nám zbývá jen pár metrů, kdy? se za námi ozvaly hlasy. ?Stát nebo Vás uřknu.? řekl jeden z nich. Byli to loupe?ivý skřeti. Právě toho jsem se obával. Skřeti jsou malá nevyzpytatelná stvoření a v?ude kam přijdou, se nestane nic dobrého. To promluvil jejich ?éf. Měl přes oči červený ?átek a byl zabalený v ko?ichu. Jeho kumpáni se třásli zimou, jeliko? byli jen ve starých otrhaných oblecích. ?Já se Vás nebojím.?zařval jsem a stoupl jsem si před Sandru. Ta se třásla strachem a zimou. Nevydr?el jsem to. Rozmáchl jsem se hůlkou a vyřkl Wingardium leviousa. Vůdce se zvedl do vý?e jednoho metru. Já s ním ve vzduchu zatočil a vrhnul ji na ostatní.
Nyní jsme se otočili a utíkali. Má ?ena byla slabá. Neměla u? sílu bě?et. Museli jsme se zastavit. ?Bě? dál, já je zdr?ím. Nezastavuj se a a? přijde? do porodnice, po?li mi pomoc.? řekl jsem Sandře. Políbil jsem ji a poslal na cestu. Oba jsme věděli, ?e se u? mo?ná nikdy neuvidíme. Věděl jsem, ?e Sandra bude ?ít, u? kvůli dítěti ona musela pře?ít, ne já.
Sandra mi mizela v dáli a já za sebou znovu usly?el skřety. Byli deset metrů za mnou. Otočil jsem se. Nemohl jsem utíkat. Co kdyby se rozdělili a pronásledovali Sandru. To nemů?u připustit. ?Vám to nestačilo.? křikl jsem na ně. ?Ty pra?ivý pse.Ty si myslí?, ?e se tě bojím.? tak zněla odpověď . Vedoucí skřet luskl prsty. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Skřeti mě obklíčili. V tuto chvíli u? jsem opravdu dostal strach. Útočili po dvou a já je u? nestačil odhazovat, kdy? jsem za sem za sebou usly?el hlas. ?Pozor, jdou na Tebe zleva. Byl to nějaký mu?, ale neměl jsem čas si ho prohlí?et. Vím jen, ?e to byl vy??í chlapík a ?e mi moc pomohl. Po chvíli u? v?ichni skřeti le?eli na jedné velké hromadě. Najednou my při?lo na oči, ?e ten chlapík je trochu průhledný. Zřejmě u? jsem byl moc unavený. Protřel jsem si oči. Podíval se na místo, kde předtím stál. Ale on tam nebyl. Sly?el jsem hlas. Snad jen ve svých u?ích. Říkal mi: ?Bě?, utíkej za svou ?enou. Já je odtud nepustí, dokud nebude? v bezpečí.? Poděkoval jsem. a prchal k nemocnici.
Doběhl jsem na vrátnici. Vrátný byl mou náv?těvou očividně zaskočený. ?Ale vy máte přijít a? za týden. Snad se nic nestalo Va?í ?eně?? řekl mi. Divil jsem se, ?e tu Sandra je?tě není. Vyběhl jsem ven. Musel jsem ji najít. Byl jsem za prvním rohem a pak jsem ji uviděl. ?la velice pomalou chůzí a mě spadl kámen ze srdce. Vzal jsem ji do náruče a vracel se k vrátnici. Procházející sestřička mi řekla, ?e ji mám vzít na pokoj číslo tři. Za chvíli ji vezli na porodní sál. Porod byl velice komplikovaný. Po celou dobu jsem ji dr?el za ruku. Byl jsem jí na blízku. To byla moje jediná útěcha. Dával jsem si za vinu, co se jí stalo. Neměl jsem ji pustit samotnou. Měl jsem ji chránit.
Ná? narozený chlapeček byl na tom bledě, proto?e se narodil předčasně. Nebyl je?tě úplně vyvinutý. Měl jen malou ?anci na pře?ití.Přesto se pokusili o jeho záchranu.Strčili ho do čarodějné pece porodní je?ibaby. Je to prý obdoba mudlovského inkubátoru, ale mnohem lep?í. Předčasně narozené děti se tam dopékají. ale je to velice nespolehlivé.
Stál jsem u Sandřiny postele. Díval jsem se do zdi. Visel na ní obraz. Ten pán na něm se velice podobal tomu mu?i, který mě zachránil. Byla tam z ním je?tě nějaká ?ena. Sandra koukala na ten obraz stejně vyjeveně jako já. ?Ta ?ena mi ukázala cestu, kdy? jsem zabloudila.? řekla mi pak. Já jí pověděl, ?e mě zachránil ten mu?. Dívali jsme se na ně. Oni na nás. Usmívali se a po očku na nás mrkali. Teď jsme se dívali na oblohu. Najednou vy?la z černých mračen jasná hvězda. Napadlo mě, ?e vlastně symbolizuje naději. Věřili jsme, ?e to ná? syn pře?ije. Skoro celou hodinu dopékali chlapečka v peci. Byli jsme nejistí. Zablikala červená kontrolka. Porodní je?ibaba otevřela pec. Bude tam zdravé dě?átko nebo jen jeho mrtvolka?
Je?ibaba vytáhla plech. Místností se rozléhal dětský křik. Porodník dr?el v ruce dě?átko. Bylo ?ivé. Spadl nám kámen ze srdce. Potom, co jsme za?ili, jsme byli rádi, ?e to bylo tak ?lehké?.
Rozhodl jsem se dát mu jméno Sirius, po hvězdě, která mě a mé ?eně dávala naději.


<- Zpět na sekci povídky

Hlasování:

Články
Povídky
Básničky
Galerie

Famfrpálový zápas
( 4722x, 16.11.2003, 84% )
POSTAVY
( 6637x, 1.12.2003, 57% )
Minerva McGonagallová
( 3755x, 1.12.2003, 55% )
Larry Kotel
( 2595x, 3.1.2004, 55% )
Můj příběh část II.
( 2243x, 19.12.2003, 55% )

HP:Quidditch world cup
( 3488x, 14.1.2004, 61% )
HP a kámen mudrců, PC hra
( 4802x, 30.11.2003, 54% )
Časoprostorová magie
( 3820x, 13.12.2003, 54% )
Polí?ka vytřela Dagdu :)
( 3454x, 16.1.2004, 54% )

Pravda o pádu lorda Voldemorta
( 3568x, 4.4.2004, 55% )
Kletby které se nepromíjejí
( 3955x, 13.12.2003, 54% )
Lyros pour toi, ma belle ;)
( 3630x, 4.2.2004, 54% )
Pravda o pádu lorda Voldemorta
( 3861x, 9.3.2004, 54% )