Novinky
Ministerstvo
Bodování
Nebelvírské x-tero
Letaxová síť
Pro nováčky
Downloads
Ankety

Kniha hostů
SmallChat

Smajlíci

Kolejní soutěž
Učebna historie
Kvíz

Místnost soubojů
Pravidla soubojů
Seznam kouzel

Pokud jsi členem nebelvírské koleje při HPfanklubu, může‘ se zaregistrovat. Získá‘ tím přístup k dal‘ím možnostem těchto stránek.

Právě je online:
1 uživatelů.

Jestli si nevíš rady, nemůžeš se zorientovat na stránkách nebo potřebuješ radu, můžeš navštívit Guestbook.

[ Můj příběh - část IV. ]


Typ: povídka
Autor: Kathleen
Zobrazeno: 1325x
Hodnocení: 54%
Obsah:


Brankář chytající za Nebelvír záva?ně onemocněl a tak se mě Fredík zeptal, jestli by jsem nechtěla chytat. Řekla jsem, ?e jo. Skoro od začátku ?kolního roku jsme trénovali famfrpál. Sezóna 2003/04 famfrpálu v Bradavicích začala, kdy? jsme měli hrát na začátku října s Havraspárem. A konečně nastal ten den.
Ráno, kdy? jsem vstala, cítila jsem v podbři?ku známé ?imrání.Kdo by ho taky neměl. Takovou trému jsem snad v ?ivotě neměla? Konečně nastala ta chvíle. ?li jsme se převléct a dodat si sebedůvěry před utkáním. Havraspár byl silný soupeř. V?ichni si byli rovni a pořád se na sebe usmívali. Za to my jsme se pořád hádali a to jen kvůli blbostem. Zápas byl velice vyrovnaný. Odrá?eči měli přesné střely. Chytači bedlivě číhali a? uvidí zlatonku. Chytala jsem, co to ?lo, kdy? v tom jsem jen uviděla, jak se na mě někdo obrovskou rychlostí řítí. Řekla jsem, ?e to nesmím pustit a zůstala jsem na místě. Ale ten havraspárský kluk to nestačil zvednout. Srazili jsme se. A padali dolů. Někdo nás zpomalil, ale u? bylo pozdě, narazili jsme o zem a víc nevím? Kdy? jsem se probudila, le?ela jsem na lů?ku na o?etřovně. Madam Pomfryová byla zrovna u toho kluka, který le?el na vedlej?ím lů?ku. Brblala pro sebe něco jako: ?Proč se tady hraje famfrpál, kdy? je to tak nebezpečná hra?!? Potom pře?la ke mně a zeptala se: ?Bolí vás něco?? ?Tro?ku noha.? ?To bude je?tě chvíli bolet, potom to bude dobré.? řekla a ode?la. Podívala jsem se na nohu, která mě bolela a zjistila jsem, ?e ji mám zlomenou. ?Promiň, chtěl jsem zkusit nějakou fintu?? omlouval se ten kluk. ?To je v pohodě, aspoň jsem si zkusila, jaké to je spadnout z ko?těte.? odvětila jsem, usmála jsem se, ale v duchu jsem si říkala, ?e je to u? druhý borec, který se mi omlouvá a také, ?e je to úplný kretén, který neumí létat na ko?těti! Z mých nadávek mě v?ak vyprostil: ?Jak se jmenuje??? ?Kathleen. A ty?? zeptala jsem se nezá?ivně. ?Mě říkají trnoocasy. Jinak se jmenuji Mirek. Ale to snad u? nikdo neví!? řekl a zasmál se. ?A proč ti tak říkají?? zajímalo mě. ? No to je dlouhý příběh?? napínal to. ?Nevadí! Času máme dost!? odsekla jsem mu. ?Tak dobře. Moji rodiče pracovali v Rumunsku s draky. Tam se také seznámili. Jak asi ví?, Maďarský trnoocasý drak je ze v?ech dračích plemen nejnebezpečněj?í. Kdy? jsem se narodil, byl jsem velice zlobivé dítě. Řval jsem den co den, noc co noc. Naspal jsem toho velice málo. Kdy? mi dali dudlík, chvíli jsem ho dudlal, ale pak jsem ho vyplivl velice daleko. Maďarský trnoocasý drak doká?e chrlit oheň a? na padesát stop. A tak mi začali říkat: Ty ná? dráčku, trny, ty si ale zlobivý drak!? dovykládal svůj příběh a krásně napodobil své rodiče. ?Aha, to je hezký. Tak já ti taky budu říkat Trny. Nebude ti to vadit, ?e ne?? uji??ovala jsem se. ?Ne, neboj, nebude.? ?A jak vlastně ten Maďarský trnoocasý drak vypadá?? ?Vzhledem připomíná je?těra, má černé ?upiny, velké ?luté oči, bronzově zlaté nohy a podobně zbarvené trny, které vyčnívají z dlouhého ocasu.? poučoval mě. ?A jo, u? vím který.? Opět při?la madam Pomfryová. ?Tady máte lektvar. Vypijete ho, usnete a kdy? se probudíte, nebudete u? mít ?ádné zlomeniny.? Vzala jsem si ho. Fuj to byl hnus! Podle toho, jak se tvářil Trny, tak mu to taky nijak moc nechutnalo. Najednou se mi zavírali oči a chtělo se mi spát? Zdál se mi krásný sen. Byl v něm nádherný jednoro?ec. Bělej?í ne? sníh. Kdy? jsem se ráno probudila, nepamatovala jsem si bohu?el nic. Podívala jsem se směrem k Trnymu. U? byl vzhůru. ?Dobré ráno Kath!? řekl. ?Dobrý?? nestačila jsem dopovědět jeliko? jsem ukrutánsky zívla. ?Jak si se vyspala?? řekl a mrkl na mě. ??e by kvůli tomu, ?e jsem tak zívla?? pomyslela jsem si. ?Jo vcelku dobře, a? na to ?e mě tro?ku bolela ta noha, ale teď je to u? dobrý. Tebe ne?? řekla jsem se nahlas. ?Jo mě taky tro?ku bolela ruka.? Odpověděl jakoby se k tomu ani nechtěl přiznat. ?Ví?? nechtěla? bys?? natahoval to. ?Ach jo, jak já nesná?ím kluky kteří ze sebe něco tahají jak z chlupaté deky!?nadávala jsem v duchu. ?Nechtěla bys jít ? v Prasinkách do kina? Ber to jako omluvu, za tu nohu.? vykoktal konečně ze sebe. ?Jo klidně! Ale v?dy? ty jsi měl zlomenou ruku. Tak to vyjde na stejno nemyslí??? odpověděla jsem v klidu. ?Před týdnem jsem se zrovna koukala, co dávají. Nechtěl bys jít na 8Mile?? zeptala jsem se s nadějí v hlase, jeliko? Eminema zbo?ňuji. ?Jo jistě. Ale o čem to je? A co to je?? zeptal se jeliko? o tom neměl ani potuchy. ?No, to je o mudlovském raperovy. Jakoby to vykládá jeho příběh. Ten film je přebrán ze světa mudlů. Pokud ti to teda nevadí?? ?Ne, nevadí. Snad to bude dobré?? řekl s pochybami v hlase. ?Jestli na to nechce? jít, tak nemusíme. Já se klidně přizpůsobím.? řekla jsem. ?Ne, to je dobrý. Já jen o mudlovském světě nemám tro?ku ani zdání. Tak mám tro?ku strach?? řekl a koukal se do země. ?Neboj. V?dy? je to film v Prasinkách. Ne v Londýně!? utě?ovala jsem ho. ?Tak jo. Platí.? řekl rozhodně a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila. V tom při?la madam Pomfryová. ?Uka?te ty zlomeniny, já se na ně kouknu!? řekla. Podívala se na mou bývalou zlomenou nohu a na Trnyho ruku. ?Hm, dobrý. Mů?ete se vrátit do svých kolejí.? Řekla a vyhodila nás z o?etřovny. ?Tak čau a nezapomeň na ty Prasinky!? řekl. ?Neboj, nezapomenu. Čauky.? Rozloučila jsem se a ?la směrem k nebelvírské koleji. ?Famfrpál!? řekla jsem heslo. Buclatá dáma se odklopila a já ve?la do společenské místnosti. ?Ahoj *Zlatonko**!? vykřikla jsem kdy? jsem ji konečně uviděla. ?Ahoj Kathleen!? konečně si tu! Není ti nic? Sly?ela jsem, ?e si měla zlomenou nohu?? ?Jo měla jsem a Trny měl zlomenou ruku. Ale pak nám madam Pomfryová dala nějaký hnus a kosti srostly.? Vykládala jsem. ?Moment, moment, moment. Ten kluk se jmenuje Trny? Není to nějaký divný?? nevěřila svým u?ím. ?Ne, neboj. Jmenuje se Mirek. Ale říká se mu Trnoocasy a vět?ina mu určitě říká Trny, jeliko? je to krat?í, ví??? vysvětlovala jsem jí. ?Aha, tak?e dal?í kluk a já zase nic? No nevadí?? litovala se.


<- Zpět na sekci povídky

Hlasování:

Články
Povídky
Básničky
Galerie

Famfrpálový zápas
( 4723x, 16.11.2003, 84% )
POSTAVY
( 6638x, 1.12.2003, 57% )
Minerva McGonagallová
( 3755x, 1.12.2003, 55% )
Larry Kotel
( 2595x, 3.1.2004, 55% )
Můj příběh část II.
( 2243x, 19.12.2003, 55% )

HP:Quidditch world cup
( 3488x, 14.1.2004, 61% )
HP a kámen mudrců, PC hra
( 4803x, 30.11.2003, 54% )
Časoprostorová magie
( 3820x, 13.12.2003, 54% )
Polí?ka vytřela Dagdu :)
( 3454x, 16.1.2004, 54% )

Pravda o pádu lorda Voldemorta
( 3568x, 4.4.2004, 55% )
Kletby které se nepromíjejí
( 3955x, 13.12.2003, 54% )
Lyros pour toi, ma belle ;)
( 3631x, 4.2.2004, 54% )
Pravda o pádu lorda Voldemorta
( 3861x, 9.3.2004, 54% )